Jak pracovat se svým strachem a komfortní zónou.
TENTO DIALOG VÁS VEDE K TOMU, ABYSTE SI POSTUPNĚ POLOŽILI OTÁZKY: CO VÁM KONKRÉTNĚ VADÍ, JAKÝ JE SKUTEČNÝ ZDROJ NAPĚTÍ A ZDA JE TO SPOJENO SE SITUACÍ NEBO S VAŠÍM VNITŘNÍM NASTAVENÍM A ZVYKY?
Často si myslíme, že víme, čeho se bojíme. Ale první odpověď bývá povrchová.
Propojuji strach s komfortní zónou, protože:
Komfortní zóna není pevná hranice. Není to místo ani situace. Je to soubor zvyklostí a starých vzorců, které nás drží v pocitu bezpečí.
Když narazíme na něco nového, naše staré zvyky vyvolávají napětí – a to se často zaměňuje za „strach“.
Tento proces je jednoduchý: položit si otázku, ponořit se hlouběji a rozklíčovat skutečný strach.
Takto můžeme najít zvyky a staré vzorce, které nám brání uvolnit se a užít si přítomný okamžik.
Otázky, které si můžete položit:
- Čeho se vlastně bojím?
- Co by se stalo, kdybych to nedělal/a?
- Co konkrétně mi na tom vadí?
- Co by bylo jinak? Co by se vlastně stalo?
- Tak čeho se bojím doopravdy?
Například já jsem si myslela, že se bojím dovolené s někým dalším.
Ale když jsem použila vnitřní dialog:
- Čeho se vlastně bojím?
→ Že nebudu mít klid, budu kontrolovat atmosféru, jestli mají všichni dost pozornosti. - Co by se stalo, kdybych to nedělala?
→ Možná by někdo chvíli nebyl v pohodě, možná bych si víc odpočinula, možná by se nestalo nic. Možná bych neměla kontrolu nad vším, co se děje. - Co konkrétně mi na tom vadí?
→ Že bych neměla pocit kontroly a bezpečí, na který jsem zvyklá. - Co by bylo jinak? Co by se vlastně stalo?
→ Že každý by si musel najít svůj prostor, a já bych si mohla odpočinout. - Tak čeho se bojím doopravdy?
→ Ztráty kontroly nad atmosférou a starého zvyku, kdy jsem měla na dovolené pouze s dítětem zažitou jasnou strukturu fungování na dovolené.
Závěr: Vlastně se nebojím dovolené samotné. Bojím se starého vzorce – a když ho pustím, nestane se nic špatného.
Když víš, že tahle komfortní zóna je jen starý zvyk..
Nic, užila bych si dovolenou 😀
Co by se stalo, kdybys ten nový zvyk nechala vzniknout bez boje?
Tento způsob vnitřního dialogu můžete použít v jakékoli oblasti života: vztahy, práce, rodičovství nebo každodenní rozhodování.
Komfortní zóna není pevná hranice – je to jen zvyk, který lze změnit.
Díky tomu můžeme být přítomní, uvolnit kontrolu a naplno si užít okamžik.
