Po týdnu, kdy ses učila pustit myšlenky
přichází víkend, který tě zve k uvolnění,
a přestat řešit příběhy, které ti nepatří,
jemnosti a návratu k cítění.
Voda ti připomíná, že nemusíš všechno unést.
To, co tě zasáhlo slovem, pohledem nebo tichem,
nemusíš držet v sobě.
Pocity se mohou objevit – a zase odejít.
Když jim dovolíš plynout,
nezaplaví tě.
Naopak – odlehčí tě.
Tento víkend není o pochopení.
Je o tom, nechat emoce doznít,
aniž bys je musela vysvětlovat, hodnotit nebo obhajovat.
Protože i to, co bolí,
může odejít v klidu.
AFIRMAČNÍ VĚTA
Nechávám cizí slova odtéct.
Zůstávám ve svém klidu.
KRÁTKÁ VIZUALIZACE
Představ si, že stojíš u klidné hladiny vody.
Každé slovo, které tě tížilo,
do ní jemně položíš.
Voda je přijme.
Rozpustí.
Odnese.
Ty zůstáváš.
Měkká.
V bezpečí.
Nemusíš nic zadržovat.
Nemusíš nic vysvětlovat.
Nemusíš nést cizí emoce.

